|
|
Archeobotanická charakteristika rostlinných makrozbytků z uloženin doby bronzové a železné z jihočeských sídlištních a pohřebních kontextů
ŠÁLKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá archeobotanickou analýzou a jejím možným přínosem v různých typech archeologických kontextů doby bronzové a železné. Využitím této metody na vybraných výzkumech sledovaného období v jižních Čechách se podařilo zachytit druhovou strukturu pěstovaných rostlin a její vývoj během sledovaného období. V kontextu střední Evropy starší a střední doby bronzové byly jižní Čechy složením pěstovaných rostlin blíže alpské oblasti. V mladší a pozdní době bronzové bylo druhové složení ekonomicky stěžejních pěstovaných rostlin v jižních Čechách specifické, bližší však bylo spíše jádrovým oblastem Čech. V době železné byly jednotlivé jihočeské soubory variabilní, což bylo ovšem typické i pro oblast Alp a alpského podhůří stejně jako pro jádrové oblasti Čech. Oba porovnávané regiony i jižní Čechy se ale lišily od východních regionů (především malým množstvím pšenice jednozrnky). Archeobotanika také umožnila rekonstruovat otevřenou zemědělskou krajinu s velkou mírou odlesnění jak v zázemí jihočeských hradišť a rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové, tak v zázemí modelových sídlišť mladší doby bronzové na Bechyňsku - Hvožďan a Březnice. Odlesněná krajina se odrážela i v pohřbu v mohyle na samém okraji osídleného území starší doby železné v Zahrádce na Českokrumlovsku. Během sledovaného období bylo doložené čerpání rostlinných zdrojů a ekonomický význam sběru rostlin v zázemí sídlišť a okolí pohřebišť. Archeobotanika umožnila rovněž rekonstruovat detaily v procesech, které souvisely s ukládáním kovových depotů v době bronzové, procesy související s pohřebním ritem a využíváním krajiny v okolí pohřebišť i procesy ukládání odpadu na sídlištích.
|
|
|
Zásypová keramika v pravěkých mohylách
DVOŘÁKOVÁ, Věra
Předložená práce se zabývá problematikou zásypové keramiky, konkrétně případovou studií mohyly I, která je součástí patnácti mohyl u Protivína. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku mohylových pohřebišť a problematiku zásypové keramiky v době bronzové a ve starší době železné. Druhá část je zaměřena na charakteristiku a zpracování mohyly I. Výsledky práce přinášejí podrobné informace o zásypové keramice a mohyle I, které mohou sloužit jako podklad pro další výzkum a studium této problematiky.
|
|
|
Šperk doby bronzové v jižních Čechách: typologicko-chronologická analýza, nálezová prostředí, sociální kontext
NOVÁ, Alena
Diplomová práce si klade za cíl podat komplexní přehled o typologickém zastoupení šperků z doby bronzové v jižních Čechách a pokusit se o zjištění jejich strukturálního zastoupení v nálezových prostředích v průběhu sledované epochy. Rešeršní část se zabývá obecnou definicí šperků. V metodologické části se práce dále zaměřuje na vymezení sledovaných deskriptorů, na jejichž základě následně přináší kritický rozbor analyzovaných souborů. V praktické části je na vybraném příkladu několika kruhových šperků ověřována hypotéza jejich možného ukládání se stopami používání. Porovnávány jsou předměty z depotů a pohřebních komponent. Na závěr je předložena syntéza získaných poznatků.
|
|
|
Osídlení doby bronzové na lokalitě Vinoř-V Žabokřiku
Kleinová, Kateřina ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování nálezů získaných při výzkumu knovízského sídliště v Praze-Vinoři "V Žabokřiku". Kromě zahloubených sídlištních objektů byl prozkoumán také půdorys nadzemní stavby a relikty několika dalších. Zdá se, že obytný prostor mohl být oddělen od skladovacího. Z objektů pochází značné množství keramických fragmentů a celých nádob, dále tkalcovská závaží, mazanice, kamenné artefakty a zvířecí kosti. Na základě keramického souboru se podařilo lokalitu zařadit do Br D až Ha A1, jiná kultura zde nebyla zachycena. Na sídlišti lze předpokládat chov domácích zvířat, pěstování a následné zpracování obilí, ale také textilní výrobu. Není zde doložena výroba bronzových předmětů. Klíčová slova: Čechy střední - Praha-Vinoř - doba bronzová - knovízská kultura - sídliště - keramika
|
|
|
Paleoenvironmentální vývoj okolí Ochridského jezera v kontextu pravěkého osídlení
Koubský, Karel ; Hošek, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Ochridské jezero, nejstarší jezero v Evropě, je ideálním místem pro studium terestrického vývoje kvartéru a interakcí mezi člověkem a prostředím během holocénu - týká se to i období na konci doby bronzové a začátku doby železné, kdy v ochridském regionu dochází k zásadním změnám v hospodaření s krajinou a opouštění sídel na břehu jezera, což se projevuje i v paleobotanickém záznamu. Tato rešerše shrnuje dosavadní znalosti o této problematice a představuje různé možnosti studia paleoenvironmentálního vývoje ochridského regionu. Klíčová slova: Holocén - Ochridské jezero - paleoenvironmentální rekonstrukce - osídlení - doba bronzová
|
|
|
Jantar doby bronzové v Čechách
Tisucká, Marika ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Historické vědy Pravěká a středověká archeologie Teze disertační práce Marika Tisucká Jantar doby bronzové v Čechách Amber in Bohemia in the Bronze Age Doc. PhDr. Luboš Jiráň CSc. 2015 2 Jantar zastává v archeologii nemalou úlohu. Jako citlivý indikátor může pomoci ukázat celkový význam odlišných historických, ekonomických, kulturních, kultovních a sociálních tradic a systémy hodnot prehistorické Evropy a Středomoří, taktéž může poodhalit vztahy, které udržovali obyvatelé Řecka s obyvateli Itálie, Balkánu a středoevropských kultur. Studium prehistorického jantaru a jeho distribuce je dokladem existence živé směny, založené na rozmanitých konexích se vzdálenými regiony severní Evropy a Středomoří, stejně tak vzájemných silných kulturních a ekonomických vztahů tehdejších společností. Z celkového pohledu představuje důležitý prvek v setkávání a pronikání různých kultur. Odráží různé aspekty života v prehistorické Evropě začínající od vlastností jeho využití, komunikačních systémů, řemesla, uměleckých stylů až po distribuci luxusního zboží. Umožňuje také porozumění mikroregionálním vztahům. Jantar uložený v hrobech může být dokladem jeho ideové hodnoty nebo symbolického významu. Protože je nalézán převážně v hrobech žen a dětí, slabších členů společnosti, lze...
|
|
|
Metalurgie podél východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l.
Roháček, Miloš ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je určení, zda region východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l. neprodukoval vlastní metalurgický materiál odlišný od egejské oblasti a východního Středomoří. Metodami k určení závěru jsou posbíraní, katalogizování a rozbor bronzových předmětů z tohoto regionu. Celkově došlo k poznání 217 předmětů. Mnohé jako meče, kopí a břitvy skutečně vykazují trochu odlišnou produkci na základě přijímaní a míchání vlivů egejských, východních, ale i evropských. Charakteristika kovů je zároveň odlišná v dolní části rozhraní s více minojsko-mykénským vlivem a v horním rozhraním navazujícím spíše na východní prvky.
|
|
|
Archeozoologická analýza unětické kultury: aplikace alternativních technik
Trojánková, Olga ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Práce shrnuje výsledky komplexního zpracování archeozoologického inventáře sídliště únětické kultury ve Vlíněvsi (starší doba bronzová, střední Čechy). Bylo analyzováno celkem 5325 kosterních pozůstatků, 903 bylo určeno a použito k dalším analýzám. Byla zhodnocena taxonomická skladba souboru se zřetelnou dominancí domácích savců, ostatní skupiny (celkem 7 druhů divokých savců) byly zastoupeny jen nižším podílem nálezů. Aplikace analýzy zubního mikrobrusu a analýzy stabilních izotopů, u nás poprvé použitá u nálezů fauny v kontextu poneolitického úseku pravěku, specifikovala charakter potravní základny chovaných zvířat na travnatá společenstva, vyloučila významnější podíl C4 rostlin a lesní pastvu. Vysoký porážkový věk turů a bimodalita porážkové křivky ovce s kohoutkovou výškou odpovídající plemenům rozšiřovaným v průběhu doby bronzové s ohledem na produkci vlny dokládají tendence ke kombinovanému využívání domácích zvířat, se zvýšeným zřetelem kladeným na sekundární produkci - mléko a vlnu. Předložené výsledky jsou v této souvislosti významné tím, že naznačují tyto skutečnosti již pro úsek starší doby bronzové. V souladu s poměry na jiných nalezištích únětické kultury, ukazují výsledky předložené práce, že se lov divokých zvířat jako zdroj živočišné potravy oproti využívání domácích zvířat...
|
|
|
Osídlení pozdní doby bronzové na břehu Litovického potoka (Hostivice, okr. Praha-západ)
Kvěchová, Eliška ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Práce představuje výsledky zpracování materiálu získaného výzkumem sídliště štítarské kultury v Hostivici (okr. Praha-západ). Pomocí rozboru keramického souboru byly vyčleněny dva sídelní horizonty, odpovídající přechodu mezi střední a mladší fází kultury. Existence samostatných usedlostí, jež tato práce na zkoumané ploše zjišťovala, nebyla prokázána. Studie přináší pohled na podobu keramické náplně a uspořádání sídliště ve středních Čechách na konci doby bronzové, jež je spojována se sociálními změnami ve struktuře společnosti. Klíčová slova střední Čechy - doba bronzová - štítarská kultura - sídliště - keramika
|
|
|
Štípaná kamenná industie v kontextu starší doby bronzové
Rychtaříková, Tereza ; Limburský, Petr (vedoucí práce) ; Šebela, Lubomír (oponent)
Tato práce je zaměřena studium štípané industrie starší doby bronzové v Čechách a řešení otázek spojených s jejím výskytem v sídlištních a hrobových celcích. V první části práce jsou prezentovány výsledky analýz souboru ŠI z Kolína-obchvatu, Pátku u Poděbrad, Polep u Kolína, Velkých Přílep a Vliněvsi, který čítá 108 artefaktů. Byly sledovány typologické a morfologické vlastnosti ŠI, použitá surovina a další vztahy ŠI vzhledem k jejich poloze v objektu a dalším nálezům. V druhé části práce jsou shrnuty dosavadní poznatky o prestižních artefaktech, jako jsou silicitové dýky, sekery a šipky. Dále je řešena otázka kontaktů středních Čech s Moravou na základě distribuce moravských kamenných surovin. Součástí práce je katalog štípané industrie ze středních Čech.
|
host ::
RSS.